Když je řeč překážkou verbální komunikace

18. července 2016 v 13:45 | L. Spirit |  Deliberatio
Zvláštní název, že? Jak může být řeč překážkou verbální komunikace, když se jedná de facto o synonymum? Jednoduše, stejně tak může být auto překážkou k jízdě autem. Vtip je v tom, že někteří lidé umění řeči neovládají. Ale proč vlastně?



Na začátek bych se chtěla zeptat, co vlastně ovlivňuje způsob našeho vyjadřování. Určitě hraje velikou roli prostředí, ve kterém vyrůstáme, to je fakt. Ale co další vývoj řeči? Ovlivňuje nás i v pozdějším věku okolí, nebo je to především o nás? Myslím, že ačkoliv nás vnější podněty ovlivňují dost podstatným způsobem, se spisovným a hlavně srozumitelným vyjadřováním bychom se měli ztotožnit sami. Proč?
Běžná slovní zásoba činí cca 8000 slov. V tomto případě se ovšem jedná o aktivní slovní zásobu. Mnohem obsáhlejší (asi pětkrát) je naše pasivní slovní zásoba. A tady je možná kámen úrazu. Známe spoustu synonym, které by se dali použít pro poutavější projev nebo lepší vyjádření našich myšlenek, ale v běžné řeči je nedokážeme přirozeně zapojit. A nyní se nabízí další otázka; je větší slovní zásoba známkou vyšší inteligence nebo vzdělanosti?
Já si například myslím, že není přímo zásadním faktorem, ale určitou roli jistě hraje. Pokud například nějaký vědec učiní jakýkoli objev a chce o něm informovat veřejnost nebo pronést prohlášení, musí si určitý kultivovaný projev sepsat a popřemýšlet o něm. Protože by nás určitě příliš neoslnilo prohlášení: "Tož sem učinil strašně suprový objev."
Samozřejmě, že je také velice důležitá flexibilita především kvůli vlastní důstojnosti. Pokud byste například potkali svého kamaráda a zeptali se jej: "Přeji pěkné odpoledne, můj drahý příteli. Jaký byl tvůj dosavadní den?" určitě by se Vám vysmál, nebo by zůstal tupě zírat (v tomto případě se bavím o své věkové skupině, pokud má někdo jiné zážitky z podobné situace, můžete se pochlubit v komentářích).
Dalším kamenem úrazu může být nesprávné užívání neznámých cizích slov. Mohou nastat dvě situace. Buď se nacházíme ve vzdělané společnosti, kde chceme předvést náš vysoký intelekt a vzdělanost, použijeme tedy cizí slovo, velice často i s nesprávnou výslovností, které má ovšem zcela jiný význam, než jsme původně zamýšleli (jeden známý chtěl své dívce sdělit, že jej velice vzrušuje, ale nevědom si významu, použil výraz iritovat, což sice znamená ve volném překladu vzrušovat, ale v úplně jiném smyslu). Druhý případ nastane, pokud jsme si významem jisti, ale o okolí totéž říci nemůžeme.
Mnoho lidí si myslí, že spisovná mluva je samozřejmost a hodiny češtiny vidí jako holou zbytečnost. Ale je tomu opravdu tak? Zkuste si někdy mluvit celý týden vypjatě spisovně, jak dlouho vydržíte? (přeji Vám hodně štěstí a doufám, že nedopadnete jako já, když jsem celý jeden týden zarytě mlčela)...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hrobárova Dcéra Hrobárova Dcéra | Web | 18. července 2016 v 14:06 | Reagovat

Príjemne som sa pobavila pri článku. Donútil ma zamyslieť sa. Veľkosť slovnej zásoby je skôr indikátorom akéhosi všeobecného vzdelania ako inteligencie celkovo. Aj bača zo salaša, ktorý má malú slovnú zásobu môže byť vysoko inteligentný človek.
Ale zas až tak veľmi nelipnem na spisovnom jazyku. Je to síce pekné ale sterilné...
Vďaka za príjemný článok :-P

2 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 19. července 2016 v 21:36 | Reagovat

Větší slovní zásoba známkou inteligence být může, ale taky nemusí, neboť chytrost je vrozená a vyjadřovat se nás učí až zkušenost, jež se pochopitelně liší člověk od člověka. Vzdělanost je lepší trefa, ale jak koneckonců sama píšeš...

Ne, vezmu to od jiného konce.

Na vysoké škole se občas setkávám s bakalářskými, seminárními nebo magisterskými pracemi a s trochou nadsázky musím říct, že "Tož sem učinil strašně suprový objev." docela vystihuje akademickou realitu.

Setkal jsem se s pracemi bídné formální úrovně, i co se pravopisu týče. Dokonce jsem už narazil i na obsahově naprosto bezcenný text, u nějž jsem jen nevěřícně kroutil hlavou nad tím, jak mohl vůbec projít přísnými požadavky UPOL :-?  :-x

Osobně nejvíc nesnáším, když mě v konverzaci naskočí anglické slovo, které by ideálně padlo do sestavované věty. Občas totiž postrádá patřičné české synonymum, takže jej někdy i přes svůj obvyklý odpor k mísení slovní zásoby použiji. Zvlášť na angličtiny neznalé publikum to obvykle moc nedělá dojem.

Jo a taky jsem se naučil nadávat rusky. Lepší sbírku vulgarismů a peprného vyjadřování než naši slovanští bratři nemá nikdo. Viz https://www.youtube.com/user/NocturnoPlays/videos ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama